Každý partnerský vztah prochází různými etapami. Po počáteční zamilovanosti přichází hlubší láska, ale také konflikty, rutina či každodenní stres. V párové terapii můžete hledat vzájemné porozumění, blízkost a otevřenou komunikaci, aby byl váš partnerský vztah naplňující.
Pro koho je párová terapie vhodná
Párová psychoterapie je určena všem párům, které:
- zažívají těžkosti a neshody v komunikaci
- jsou nespokojeni v prožívání svého vztahu
- jsou nespokojeni v sexuálním životě
- mají neshody při výchově dětí
- cítí obtíže v soužití s širší rodinou
- uvažují o rozchodu
Jak párová terapie probíhá
Terapeut vytváří bezpečný prostor, kde mohou oba partneři otevřeně vyjádřit, co prožívají. Cílem není hledat „viníka“, ale porozumět dynamice vztahu a naučit se nové způsoby, jak spolu mluvit a být v kontaktu.
Párová terapie pomáhá:
- obnovit otevřenou komunikaci
- porozumět skrytým potřebám a emocím
- zvládat konflikty bez zraňování
- posílit blízkost, hravost a porozumění
- nacházet rovnováhu mezi „já“ a „my“
Párová terapie při rozchodu
Někdy párová terapie pomůže vztah uzdravit, jindy pomáhá k důstojnému a smířenému rozchodu.
Terapie nabízí prostor, kde můžete:
- uzavřít společnou minulost
- porozumět jeden druhému
- odejít ze vztahu s respektem, což je důležité zejména tehdy, pokud máte společné děti
Diskrétnost a důvěra
Veškeré rozhovory probíhají v naprosté důvěře. Nevedeme žádnou dokumentaci ani nevydáváme zprávy třetím stranám, pokud si to výslovně nepřejete. Diskrétnost a bezpečí jsou základními hodnotami naší práce.
Příspěvek zdravotní pojišťovny na terapii
Na naše služby můžete využít příspěvek zdravotní pojišťovny na péči o duševní zdraví. Zeptejte se u své pojišťovny. Některé příklady:
- VZP ČR – Duševní zdraví
- OZP – příspěvek na psychoterapii
- ZP MV ČR – Psychoterapeutické poradenství
„Lidé žijí v partnerském vztahu, protože doufají, že v něm najdou lásku, porozumění, pocity štěstí… Aby toho dosáhli, musí mít také svobodu dělat, co potřebuji, aniž by byli druhým kontrolováni, kritizovat a snést kritiku, stěžovat si, svěřovat se a sdílet, co kdo zažil. A přesto stále doufat, že to jejich lásku nezničí. A také přijmout a unést, že tohoto člověka můžeme ztratit…“